Otázka č. 1. Existuje rozdíl mezi pojištěním vkladů u bank a u družstevních záložen?

Odpověď:

Od 1.1.2016 jsou všechny vklady, které klient uloží do družstevní záložny, pojištěny na základě Garančního systému finančního trhu (Fond pojištění vkladů) podle části čtrnácté zákona o bankách, a to do výše 100.000 EUR. Klienti jsou pojištěni stejně jako u bank s výjimkou členského vkladu.

Otázka č. 2. Některé družstevní záložny používají ve svém názvu označení "spořitelní a úvěrní družstvo", "spořitelní družstvo" případně "úvěrní družstvo". Jaký je mezi nimi rozdíl?

Odpověď:

Primární legislativa upravující podnikání družstevních záložen, tedy zákon č. 87/1995 Sb., stanoví, že obchodní firma družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní a úvěrní družstvo“, „družstevní záložna“, „spořitelní družstvo“ nebo „úvěrní družstvo“, přičemž všechny tyto označení jsou si rovnocenné a nezakládají jakýkoliv rozdíl v rozsahu činností, k jejichž vykonávání je družstevní záložna na základě obdržené licence oprávněna.

Otázka č. 3. Mohou družstevní záložny nabývat majetkové účasti v právnických osobách a tím případně zvyšovat potencionální rizikovost svého podnikání?

Odpověď:

Na rozdíl od jiných úvěrových či finančních institucí družstevní záložny mají ze zákona zamezeno nabývat jakékoliv majetkové účasti v právnických osobách, čímž je vyloučen případný negativní vliv ze znehodnocení takovýchto investic na hospodaření samotné družstevní záložny.

Otázka č. 4. Je členství v družstevní záložně povinné, a jaká práva a povinnosti s tím souvisejí?

Odpověď:

Až na zákonem stanovené výjimky, jakými jsou např. stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce či veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky, je využívání služeb družstevní záložny podmíněno předchozím získáním členství klienta v dotyčné družstevní záložně.

Toto členství znamená, že daný klient-člen se úhradou členského vkladu stává spolumajitelem předmětné družstevní záložny v rozsahu poměru výše jeho členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů. Takováto majetková spoluúčast opravňuje člena zejména: účastnit se členské schůze a hlasovat na ni, podílet se na zisku z hospodaření družstevní záložny, přičemž určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, je dáno příslušným usnesením členské schůze při projednání řádné účetní závěrky. Při zániku členství vzniká, ve vazbě na uhrazený členský vklad, nárok na vypořádací podíl, přičemž výpočet výše tohoto podílu je stanoven zákonem a je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. Člen není jakkoliv povinen se podílet na krytí případné ztráty z hospodaření družstevní záložny. Každá družstevní záložna je ze zákona povinna uchazeče o členství seznámit s úplným seznamem práv a povinností souvisejících s členstvím v družstevní záložně.

Otázka č. 5. Jaký je rozdíl mezi členským vkladem a dalším členským vkladem?

Odpověď:

Zatímco každý klient družstevní záložny, až na zákonem stanovené výjimky, je povinen stát se jejím členem a tedy nabýt členský vklad, rozhodnutí o vložení dalšího členského vkladu, připouštějí-li to stanovy předmětné družstevní záložny, je na volním uvážení každého člena, přičemž jeho vložení podléhá jak souhlasu členské schůze, tak, v případě kdy výše tohoto dalšího členského vkladu by překračovala legislativně stanovené limity, též souhlasu České národní banky jakožto příslušného regulátora.

Jelikož další členský vklad primárně umožňuje nabytí významnějšího majetkového podílu na družstevní záložně a je tedy svým charakterem čistě kapitálovou investicí přinášející významný vliv při rozhodování ve věcech, které jsou v působnosti členské schůze, jeho vložení, případné převádění a snižování podléhá mnohem detailnější legislativní regulaci. S ohledem na tuto relativní komplikovanost předmětné problematiky nelze než případné zájemce o další členský vklad odkázat na příslušná ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Otázka č. 6. Je možný přechod nebo převod členských vkladů?

Odpověď:

Principiálně ano, a to jak v oblasti přechodu členských práv a povinností, tak i v oblasti jejich převodu. Příslušná právní úprava obecně stanoví přechod členských práv a povinnosti na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl, a to s výjimkou situace, kdy právním nástupcem není osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně.

V případě převodů členských vkladů obecně platí, že člen je oprávněn svá členská práva převést na jinou osobu. Jsou-li předmětem převodu pouze členská práva z dalšího členského vkladu, lze tato převést pouze na člena družstevní záložny, přičemž dohoda o převodu členských práv na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. V případě, že by takovýmto převodem členských práv nabývající člen nabyl tzv. kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast nad limity stanovené zákonem, je převod členských práv podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny a udělením předchozího souhlasu ČNB. Pokud v dohodě o převodu členských práv není uvedeno pozdější datum, nabývá nabyvatel převáděná členská práva rozhodnutím představenstva příslušné záložny o schválení dohody o převodu členských práv, přičemž je-li převod členských práv podmíněn udělením předchozího souhlasu ČNB, může nabyvatel nabýt převáděná členská práva nejdříve dnem udělení tohoto souhlasu.

Otázka č. 7. Kdo dohlíží resp. vykonává kontrolu nad družstevními záložnami?

Odpověď:

Podnikání družstevních záložen majících sídlo na území České republiky, včetně jejich poboček působících na území jiných členských států EU, podléhá dohledu České národní banky.